Co je to láska? Láska Je. Láska je svoboda. Je to volnost. Láska nikoho k ničemu nenutí. Je to dávání bez očekávání a přijímání dávaného. Láska je harmonie, splynutí a vědomí Jednoty se Vším. Láska nikoho a nic neodsuzuje a nemusí nikomu nic odpouštět, protože přijímá vše takové jaké Je a miluje to tak. Láska není sobecká, nikoho a nic nepotřebuje a ani si pokrytecky na nic nehraje. Láska se jen usmívá a jen Je. Láska je všude, dokud se člověk nepřesvědčí o tom, že tomu tak není.

Láska znamená bezvýhradné přijetí. Přijetí je vyšší stupeň než je jen tolerance. Opravdu někoho milovat znamená natrvalo ho přijmout do svého srdce. Milovat toho člověka jaký Je. Jako Celek, se vším všudy. Neznamená to nevidět "nedostatky", ale vnímat je jako části Dokonalého Celku. Pouhá prvotní zamilovanost není tou pravou láskou, dokud se nezmění v absolutní přijetí toho druhého - v trvalou zamilovanost. Při prvotní zamilovanosti nevidíte toho druhého jaký skutečně Je, a tedy ho nemůžete doopravdy přijmout do svého srdce. Čím více se partneři (ale i třeba příbuzní nebo kamarádi) přiblíží vzájemnému přijetí sebe (bez nepotlačovaných výhrad vůči tomu druhému), tím více budou ve vztahu šťastnější, protože budou prožívat skutečnou podstatu Lásky. Překážkou proudění čisté lásky k někomu druhému bývá mnohdy nepřijetí své vlastní osoby. A platí: do jaké míry přijímáme sebe, do takové přijímáme i ostatní a do jaké míry přijímáme ostatní, do takové přijímáme a milujeme sami sebe. Při přijetí druhého čistou láskou ho pak totiž už nevnímáte jako "druhého", ale jako část sebe samotného. Jste dva, ale máte jen jedno srdce. A to platí navždy, i když vás ten druhý nepřijal takového jaký jste. Ano, můžete si zvolit následně kdykoli odmítnutí nebo zavrhnutí té osoby... ale proč? :-) Věřím, že do lidského srdce se vejde nekonečně mnoho lidí, i když přitom nemusíte být partnerem nikoho z nich.

Láska je o bezpodmínečném dávání, a tím automaticky vzniká i bezpodmínečné přijetí (když tedy dáváme bez nároku na to, že něco dostaneme, tak k nám přirozeně láska přijde).
Tedy se podívejme na politiku, obchod a stav našeho životního prostředí. To mluví za vše – jsou obrazem toho, jak málo lásky chtějí lidé dát, ale všechnu dostávat a samozřejmě si díky tomu zablokují její tok. A proto se zaměřují na zcela nepodstatné věci (jinak řečeno je nepodstatné se na ně zaměřovat) – kupříkladu sex, peníze, kariéra. Pokud by se však na ně nezaměřovali a jen bezpodmínečně dávali (z jakého důvodu? Přece kvůli lásce samotné – to je ta životodárná síla, vnímáme-li ji srdcem, jdeme vždy správnou cestou), tyto fyzické věci k nim přijdou automaticky. Jestliže se stanou naším cílem, stanou se také velmi povrchními.