Naděje ...
28. 2. 2008
Naděje
Je tady někdo na živu?! Slyší mě někdo?!"... křičel do tmy námořník jediného záchranného člunu, který se po potopení Titanicu vrátil zpět hledat ty, kteří by mohli být v ledové vodě ještě na živu. S nadějí nakázal prohlížet těla a volal a volal... Do tmy... Po nějaké době člun vytáhnul 4 živé lidi...
Naděje je víra. Víra, že se stane co chceme nebo nestane co nechceme. Žijeme ve Vesmíru, kde je možné (s větší či menší obtížností) takřka vše. A tak doufáme a věříme, modlíme se a přejeme. Po celém světě v tuto chvíli naděje udržuje mnoho lidí ve svých jednáních, a pro někoho je naděje dokonce tím, co ho udržuje na živu. Zdánlivě nemožné případy, jako např. to, když se někdo probere po několika letech z komatu, vyhraje mnoho peněz nebo jednoduše jen najde spřízněnou duši k sobě na celý život, nám ukazují, "že to prostě jde"... že JE to možné. A možné je toho opravdu hodně - častokrát víc, než si lidé myslí. Mnohdy jde také o to jen pasivně nesedět, ale hledat cestu a vyjít s nadějí a otevřenou náručí vpřed svému přání.
Naděje by se však nikdy neměla stát patologickou a neměli bychom lpět na vysněném výsledku. Je třeba prvotně věřit a přijímat to, co je tady a teď a umět přijmout i to, když vše dopadne jinak než doufáme. A to platí i pro transformaci roku 2012, která je plná očekávání a vizí toho, co bude a jaké to bude. Naděje umírá poslední? Ne. Ale jakmile umře naděje, na které lpíte a nepřijmete nový stav, umřete uvnitř také... Alespoň do doby než celou situaci nepřijmete tak, jak jste to měli udělat v době jejího vzniku.
Takže pokud nechcete zrovna, aby váš dědeček porodil šestnácterčata, ale vaše přání je nesobecké a jen trochu možné (zvláště, pokud už se někdy stalo), pak věřte a žijte v naději. Hledejte cestu, jak svému přání jít naproti a buďte otevřeni tomu, co přijde. Děj se co děj.
Naděje je víra. Víra, že se stane co chceme nebo nestane co nechceme. Žijeme ve Vesmíru, kde je možné (s větší či menší obtížností) takřka vše. A tak doufáme a věříme, modlíme se a přejeme. Po celém světě v tuto chvíli naděje udržuje mnoho lidí ve svých jednáních, a pro někoho je naděje dokonce tím, co ho udržuje na živu. Zdánlivě nemožné případy, jako např. to, když se někdo probere po několika letech z komatu, vyhraje mnoho peněz nebo jednoduše jen najde spřízněnou duši k sobě na celý život, nám ukazují, "že to prostě jde"... že JE to možné. A možné je toho opravdu hodně - častokrát víc, než si lidé myslí. Mnohdy jde také o to jen pasivně nesedět, ale hledat cestu a vyjít s nadějí a otevřenou náručí vpřed svému přání.
Naděje by se však nikdy neměla stát patologickou a neměli bychom lpět na vysněném výsledku. Je třeba prvotně věřit a přijímat to, co je tady a teď a umět přijmout i to, když vše dopadne jinak než doufáme. A to platí i pro transformaci roku 2012, která je plná očekávání a vizí toho, co bude a jaké to bude. Naděje umírá poslední? Ne. Ale jakmile umře naděje, na které lpíte a nepřijmete nový stav, umřete uvnitř také... Alespoň do doby než celou situaci nepřijmete tak, jak jste to měli udělat v době jejího vzniku.
Takže pokud nechcete zrovna, aby váš dědeček porodil šestnácterčata, ale vaše přání je nesobecké a jen trochu možné (zvláště, pokud už se někdy stalo), pak věřte a žijte v naději. Hledejte cestu, jak svému přání jít naproti a buďte otevřeni tomu, co přijde. Děj se co děj.
Třeba i váš člun najde živáčka ve tmě plné beznaděje!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
